A jak to vlastně bylo...
Před koly jsem se ještě chtěl pustit do krabičky-vitrínky. Zatím dobrý. V jednom zápřahu jsem chtěl udělat krabičky i na již hotové modely. Stále dobrý. Tak jsem těch pár formulek vytáhl ze skladu a ... teď to přišlo.
Zde je nutno podotknout, že před čtyřmi lety jsem se stěhoval a před třemi lety dokončil rekonstrukci bytu. Celou tu dobu, a to až do konce letošního srpna (kdy jsem jakžtakž zprovoznil pracovnu), všechny modely ležely uskladněny v různých krabicích ve spíži. Když jsem někdy chvíli modelařil, výsledky i meziprodukty jsem různě přidával do těchto krabic. A teď jsem to konečně měl kam vyskládat. A tak jsem zjistil, že úplně dokončenou mám jedinou formuli. (Ještě někde musí být jeden McLaren, ale ten se zatím úspěšně schovává nejsíš v krabici s něčím úplně jiným.)
U dalších dvou formulí jsem jen dolepil křídla a pár dalších drobností, plus pár oprav, čímž jsme na počtu 3. Další tři formule byly skoro hotový, bez zrcátek a podobných detailů (ty už asi nenajdu), ale hlavně bez koleček... Po nějaké době jsem dohledal ... 4 sady nedodělaných koleček. Takže k jedněm kolečkám mi zase chyběla vlastní formule. Tu jsem pak dohledal ve dvou různých šanonech v placaté formě (v jednom šanonu podlepené díly, ve druhém zbytek dílů a snad ještě někde najdu i návod).
Takže i s Lolou to máme 5 sad koleček (v těch starších ne úplně valné kvality) a neplánovanou zábavu na několik večerů...
A teprve pak ty krabičky, kterýma to vlastně začalo :-)
